Do Evropy se první tropické orchideje dostaly v 17. století z Ameriky a v 18. století z Asie. Braly se spíše jako zajímavosti, které není možné dlouho udržet při životě. Zahradníci je sázeli do půdy pro běžné pokojové rostliny a pěstovali je v nevětraných přetápěných sklenících. Teprve s poznáváním života orchidejí v přírodě se začaly vysazovat do vylehčených substrátů, a rostliny byly umístěny do sice teplých, ale větraných skleníků, kde byl zajištěn nezbytný pohyb vzduchu. Jejich pěstování se začalo dařit a orchideje se dostávaly do módy.
- Ceny dovážených rostlin však byly vysoké a mohli si je dovolit pouze botanické zahrady nebo velmi bohatí soukromníci. Dovoz z přírodních nalezišť vrcholil v průběhu 19. století, kdy byly do Evropy posílány statisíce rostlin, hlavně z Ameriky.
- Dlouhou cestu bohužel přežíval jen zlomek z celkového počtu nasbíraných rostlin. Mezi největší „lovce orchidejí“ patřil i známý český cestovatel a zahradník Benedikt Jan Rozel (1824-1885).
Čerpáno z článku: Příběh orchidejí - Receptář 7/2005
